Leonardo da Vinci

Záběr tohoto génia sahal od malířství, sochařství přes hudbu k technice, studiu anatomie, i co do osobních vlastností byl v mnoha ohledech vyjímečný . Již za svého života se stal slavným a s postupem staletí se mýtus obklopující jeho jméno zvětšoval.

Na svět přišel v sobotu 15.4.1452, ale mnoho radosti svým příchodem na svět nezpůsobil. Narodil se jako nemanželské děcko pětadvacetiletému notáři a mladičké venkovance. Otcova rodina rychle vmanévrovala nezdárného syna do již dávno dohodnutého manželství a peníze Vinciů umožnily Leonardově matce uzavřít sňatek se synem místního rolníka. Leonarda si vzal ve třech letech na výchovu jeho otec, který se oženil s šestnáctiletou Albireou, po několika letech bezdětného manželství začala svou něhu a laskavost věnovan svému nevlastnímu synkovi. Dětství by se dalo označit jako bezstarostné a nespoutané, prožíval ho na lukách kolem rodného Vinci. Zajímá se o matematiku, hudbu, poezii. Jeho znalosti mu umožňují páchat nevšední neplechy. Jednou smísí dvě neškodné substance a nesnesitelný zápach vyžene všechny obyvatele domu do zahrady. Sestrojil také mechanismus, jehož působením, náhle, uprostřed noci vyhazuje vzhůru jedince, který v ní spí.  Zajímavé ale je, že díky mimořádně hezké tváři a okouzlujícím způsobům, byly jeho svérázné nápady přijímány s nadšením. Vyniká ale i v šermu, jízdě na koni, tanci, celé hodiny se dokáže věnovat kreslení. Otec Pierro da Vinci si velmi záhy všimne jeho geniálních schopností a zanese jednu z jeho malířských prací Andreovi Verrochiovi,  v té době vynikajícímu florenskému malíři a sochaři. V roce 1469 se u Verochia začíná učit. Většina odborníků dospěla k názoru, že během svého téměř devítiletého působení v jeho dílně si Leonardo získal takovou převahu, a to nejen vlastní tvorbou, že se stal přes své mládí ukazatelem cesty a rádcem nejen svým druhům z dílny, ale i svého učitele.

Astrologicky zajímavá konfigurace, která se vztahuje k rodině a dětsví je opozice Merkur Saturn mezi čtvrtým a desátým domem, která situaci zajímavě ilustruje. Otce představuje v horoskopu Merkur, Pierro de Medicci byl notář, mimo to velmi vzdělaný a vážený muž, Leonardovi se dostalo mnohostranného vzdělání přímo v rodině,  matku zde reprezentují Saturn s Neptunem v domě desátém. Saturn je planetou smutku samoty a velmi dobře by vyjadřoval chybějící matku, Neptun může znamenat její idealizaci, vzdálenou ideální představu. Na stranu druhou je v domě třetím, tedy domě dospívání velmi hezká konjunkce Jupiter Luna,  kterou je možno spojit  s příjemnými okolnostmi dospívání, kvadratura na Venuši může hovořit až o rozmazlování, ale nejedná se o principielně zlý aspekt.

Horoskop obsahuje dvě klíčové konstelace. Prvou z nich je konjunkce Luna Jupiter v sextilu na Slunce, druhou Neptun na MC v sextilu na Uran a trigonu na Venuši v Býku. Neptun je dispozitorem neboli vládcem konjunkce Luna Jupiter. Vazba mezi Sluncem, Lunou a Jupiterem ve vztahu k prvému nebo desátému domu jsou vždy znamením velké slávy, kterou zrozenec za svého života získá. Tyto aspekty jsou spojovány s přirozeným optimismem, velkorysostí, sebedůvěrou. Lidé s vazbou mezi Lunou a Jupiterem v sobě mají obsaženu lidskost, která z nich přímo čiší a druhým lidem je velmi příjemná. Tato konjunkce se vyskytuje v horoskopech řečníků, herců, kteří jsou schopni získat moc nad masami lidí. Konjunkce figuruje v domě třetím, tedy domě komunikace, nepřekvapí nás, když se dozvídáme, že Leonardo byl velmi oblíbeným společníkem, neobyčejně přesvědčivým řečníkem , obdařen osobním kouzlem, jež působilo i na vládce tehdejšího světa. Konjunkce stojí ve znamení Ryb a jejich vládce Neptun stojí u MC, což si spojuji s jeho vyjímečností, schopností sebeprezentace. Neptun přijímá trigon od silně postavené Venuše v Býku a obě planety jsou sextilovány Jupiterem. Toto je konstelace umožňující vidět krásu, která člověku poskytuje fantazii a představivost. Je třeba si ještě uvědomit, že Slunce – v horoskopu muže spolu s ASC nejdůležitější planeta v horoskopu, stojí v domě pátém, tedy domu sebevyjádření, tvůrčích schopností a je sextilována od konjunkce Luna Jupiter, postupně nám začíná před očima vyvstávat genialita ukrytá v tomto horoskopu.  Spojí – li se tyto dva dary, tedy osobní charismatičnost, tvůrčí duch a schopnost vidět a vnímat, krásu, uzavírá se obraz génia. Nepřekvapí nás, když pak čteme: „Jsme často svědky, jak nebesa zahrnují některé lidi nesmírnými dary, mnohdy přirozenými, občas i nadpřirozenými; někdy se však spojí v jediné bytosti taková přemíra krásy, půvabu a schopností, že ať se takový člověk obrátí kamkoli, každý jeho čin je tak božský, že předčí všechny ostatní, a už tím jasně dokazuje, že jde o dar boží a ne výtvor lidského umění. Tak tomu bylo i u Leonarda da Vinci kromě tělesné krásy, kterou nelze ani dost vynachválit, se ve všem svém konání vyznačoval nesmírným půvabem, a měl nadto ještě tak nesmírné schopnosti, že dokázal snadno rozřešit jakýkoli problém, do kterého se pustil. Vyznačoval se neobyčejnou silou, spojenou s obratností, statečností, odvahou, ušlechtilostí a velkodušností a sláva jeho jména se rozšířila tak, že si ho velice cenili nejenom za jeho života, ale také, a ještě víc, po smrti“.

I sebelepší osobnost má rozporuplné vlastnosti a Leonardo není výjimkou.  Kvadratury mezi Jupiterem, Lunou a Venuší mohou člověka svádět k pohodlnosti, podceňování okolností, člověk se vidí vítězem dříve, nežli jím skutečně je. Soudobí kritici mu vytýkali, že spousta jeho děl zůstala nedodělána. Mimo jiné můžeme se dočíst toto: „A mezi jeho modely a náčrty byl jeden, jímž řadě vzdělaných občanů, kteří tenkrát spravovali Florencii, několikrát dokazoval, jak by bylo možno zvednout florentský kostel San Giovanni a postavit pod něj schody, aniž by se kostel zřítil. Jeho důvody byly tak přesvědčivé, že to všem připadalo možné, i když potom, sotva Leonardo odešel, pochopil každý sám od sebe, že je to neproveditelné.
Leonardo navrhl vévodovi, že udělá bronzovou jezdeckou sochu podivuhodné velikosti na paměť jeho otce; a hned ji začal a se zdarem dokončil, jenže tak velikou, že se nemohla nikdy odlít. Někteří soudili (jak už bývají lidské úsudky různé a ze závisti často zlovolné), že k ní Leonardo jako k jiným svým pracím už přistupoval s myšlenkou, že nebude nikdy dokončena, protože kdyby se měla odlít z jednoho kusu, vyvstaly by při její velikosti neuvěřitelné potíže; je také možné, že mnozí došli k tomuto úsudku na základě toho, že mnoho jeho věcí zůstalo nedokončeno. Podle pravdy je však třeba říci, že mu v tom bránil jeho veliký a vynikající duch, protože chtěl, příliš mnoho, a příčinou toho bylo i jeho úsilí o stále větší skvělost a stále větší dokonalost, takže touha brzdila práci, jak říká náš Petrarca. A skutečně ti, kdo viděli Leonardův velký model z hlín, přiznávají,že neviděli nikdy nic krásnějšího a nádhernějšího; tento model se dochoval, dokud s králem Ludvíkem do Milána nepřitáhli Francouzi, kteří ho rozbili“.

To jsou jen dva příklady, které tyto konstelace mohou ilustrovat. Pojďme se nyní zabývat několika významnými obraty v Leonardově životě.

 

Prvním takovým je postavení před mravnostní soud, obvinění byla tehdy velmi vážná, stažena byla jen na zásah mocných. Vnitřně však Leonarda zasáhla a několik měsíců se stáhnul do ústraní. Datum soudu bylo 9.4.1476.

Tranzitující Neptun šel v té době opozicí na Venuši, Uran byl ve volné kvadratuře na Mars jako vládce pátého domu a Saturn procházel poblíž Pluta v domě osmém. Sekundárně direkční Mars byl v konjunkci s Lunou. To jsou obecně aspekty, které si lze spojovat s vnitřním zmatkem, snadnou drážditelností, nepředvídatelností.

 

9.7.1504 umírá Leonardův otec Pierro da Vinci

Astrologicky je toto postavení zajímavé, protože několik tranzitních a direkčních planet napadá planety v osmém domě, který bývá obecně spojován se smrtí.

Sekundárně direkční Luna je v kvadratuře na Slunce, které v horoskopu obecně představuje mužský princip. Solárně direkční Venuše je také v kvadratuře na Saturn, které v horoskopu reprezentuje otce jako autoritu, tato direkce souvisí se smutkem, pocitem samoty. Solárně direkční Jupiter vytváří kvadraturu na Uran v domě osmém, který je také tranzitně napadán konjunkcí Saturna. Leonarda musela ztráta otce velmi zasáhnout, direkce a tranzity mohou souviset i s útlumem pracovních schopností.

 

V roce 1516 Leonardo opouští Itálii, do které se již nikdy nevrátí, využívá nabídky Františka I. a stává se jeho dvorním malířem. V té době, tolik vzdálen rodnému kraji,  pracuje jen velmi málo, realizuje pouze několik plánů na zavlažovací kanály. Nejvíce času tráví  v zámku Cloux, nedaleko Amboise.

Tam také 2.5.1519 umírá. V den jeho smrti Saturn napadá  téměř přesně Uran v domě osmém, domě smrti. Další zajímavou konstelací je Pluto tranzitující přes Vzestupný Lunární uzel. Sekundárně direkční Mars jde přesnou opozicí přes Neptun, který je nejvyšší planetou v horoskopu. Když se francouzský král František 1. dozvídá o Leonardově smrti, zachová se jak by od krále nikdo nečekal, pláče.

 

 INFORMACE O POSKYTOVANÝCH SLUŽBÁCH zde...

 

……informace o mě zde

 

KONTAKT:

Bc. Jiří Kubík, astrolog

Sokolovská 88 (9. patro)

323 00 Plzeň

Tel. 607 6464178

ceskaastrologie@seznam.cz

www.ceskaastrologie.cz